Testováno na přátelích Ginu

Robert Urbánek

Základním principem toho co dělám je, abych to měl rád. A protože mám rád kvalitní Gin, nemůže být náš Gin jiný, než vynikající. Má to však jeden háček. Destilační zařízení se teprve vyrábí! Vzorky vyrobené v malém množství na zkušebních kotlících nám potvrdily, že jdeme správným směrem, víme už jaká bude základní receptura. Ale tu musíme vyzkoušet teprve na zařízení, na kterém se bude vyrábět v ostrém provozu. Takže poctivě říci jaký je náš Gin bohužel zatím nemůžeme.

Takže teď spíše jaký náš Gin bude? Především bude řemeslný. Vyráběný tradičním postupem. Co je ale tradiční postup? V Česku je vlastně tradiční postup takový, že se vezme líh, do něj se naleje ginová tresť a gin je hotov. Typický Dynybyl. Však to tonik naředí a kdo by v tom poznal rozdíl třeba od bífítra, že? Fakt je, že pokud se použije konzumní líh a tresť s převládající jalovcovou příchutí, je to i podle legislativy gin. Podle mne teda jen podle legislativy! Já vnímám jako opravdový Gin něco, co projde destilací. Různých “opravdových” Ginů jsou stovky značek a více způsobů výroby, ale já za ten tradiční způsob výroby považuji London Dry Gin, kde se jalovcové bobule a byliny máčejí ve velejemném lihu, tato směs se poté destiluje a po destilaci se již nesmí přidávat žádné přísady kromě vody na doředění na požadovanou sílu. Jedině takto vyrobený Gin se smí nazývat London Dry Gin. A takový Gin já pro sebe dělím ještě na, řekněme třeba průmyslový, vyráběný v obrovských množstvích jako třeba Beefeater, Gordons, Bombai a na řemeslný, výráběný naopak v malých destilérkách v malých sériích.

A jaké by měl náš Gin být chuťově? Chuťově jemný bez výrazného lihového dojezdu, silně aromatický po jalovci, typické citrusové příchutě budou částečně nahrazeny moravskými jablky a hledáme ještě vhodnou polohu pro jemnou chuť i aroma po heřmánku a lipovém květu.

Vzorky receptů zkoušíme nejen na sobě, ale i na přátelích, kteří jsou pro nás nejdůležitější zpětnou vazbou.