Umění je proměnit přání ve skutečnost
Naše osobní přání se zhmotnilo. Teď je řada na Vás.
Můj příběh
Někdy na jaře 2017 mi poprvé prošla hlavou idea vyrábět vlastní gin. Měl jsem za sebou asi dvouleté období, kdy jsem nebyl spokojen s tím, co dělám. Nedokázal jsem to dělat naplno, nedokázal jsem do toho dát srdce. Hledal jsem prostor pro vlastní realizaci. Sešlo se to s obdobím, kdy jsme prodávali dům, a já mohl počítat s nějakou korunou do rozjezdu.
Vzhledem ke své povaze, ale i k nepříjemným zkušenostem se spoluprací s předchozími partnery, jsem přemýšlel o něčem, kde bych nemusel být závislý na dalších lidech. Ze všech možných variant mi vycházelo, že to, co by mé potřeby splnilo, je vlastně řemeslo. Jenže když je člověku padesát, tak je složité začínat s něčím, pro co vlastně ani není vyučen.
Cesta za inspirací
V takovém rozpoložení jsem narazil na reportáž z nově otevírané destilérky na gin v Anglii.
Okamžitě mě to jako milovníka ginu nastartovalo a asi tak tři měsíce trvalo hledání technologických, legislativních a ekonomických informací, abych věděl, zda má vůbec cenu se tomu věnovat a zda to má šanci na komerční zhodnocení – potřeboval jsem nejen zábavu, ale i práci.
Po hlavě, ale naplněný
V létě 2017 jsem všechno vsadil na jednu kartu a začal se naplno věnovat tomu, o čem jsem přesvědčen, že mne naplní, a co třeba časem předám i potomkům. Zní to možná nabubřele, ale já to tak cítím.
Vše, co jsem musel nastudovat a vyzkoušet, možná popíšu jindy, ale zkrátka jsem si nedokázal představit to všechno, co mne čeká. Každopádně, nejhodnotnější z hlediska získávání zkušeností a vědomostí byly moje výjezdy do Anglie. V několika destilérkách jsem měl možnost sbírat základní zkušenosti a nasát důležité informace. Mimo to jsem tam vypálil i svůj úplně první gin.
Věrohodnost, důvěra, poctivost.
To není vize na papíře, takhle to u nás je.